close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Život Nicol 4 díl (ty si to nebyl?)

28. září 2008 v 11:27 | Terka |  Život Nicol

Vyběhla jsem ven na ulici a začala křičet:
Já Nicol: Nééééééééééééé to byl táta. Néééééééééééééé!!!!

Podívala jsem se na nebe ikdyž pršelo. Pane bože! Vykřikla jsem a pani co šla okolo se na mě podívala.
Pak za mnou přišla máma a zeptala se mi co se stalo a co dělám venku.

Miláčku! Vykřikla. Co se stalo proč tady seš?
Já Nicol: Protože... Protože táta nás zradil. Měla sem ho ráda a on mě.
Mamka: On ji nezabil!
Já Nicol: A kdo? Vždit on řekl potichu, že to udělal.
Mamka: Ano, ale on ho jenom odvezl.
Já Nicol: Koho?
Mamka mě obejmula a řekla:

Mamka: Odvezl bývalého manžela mámi Caroline.
Já Nicol: Toho debi**?
Mamka: Nemluv tak a pojď do vnitř. Promluvim si s tátou!
Já Nicol: No jo.
Řekla sem uraženě a šla sem se vyčůrat. xD
Sedli si na gauč a táta ji obejmul.
Já Nicol: Co to děláš? Nech mámu.
Mamka: Di se vyčůrat jasný?
Táta: Hele Nicol já to nebyl. Odvezl sem ho jenom. On řekl, že jí chce jen něco dát. Když jsem ho viděl, že ji postřelil...
Skočila sem mu do řeči
Já Nicol: On měl pistoli?
Táta: Já ji neviděl. A neskákej mi do řeči. Takže když sem viděl, že ji postřelil odjel sem a jel se do kavárny. Tam sem si řekl, že to není pravda.
Já Nicol: Ale... Ty si řekl potichu, že jsem kráva.

A mamka a táta se začali líbat.
Já Nicol: Proč si nezavolal policii? Prej ho dlouho hledali.
Táta: Nemohl sem. Řekl, že jestli ji zavolám, že mě zabije.
Já Nicol: Asi...
Nedořekla sem to a šla sem pryč.



Máma mi pak řekla: Kam jdeš?
Já Nicol: nikam! Myslela jsem, že to byl... ehm, no táta!
Mamka: Já vím!
Já Nicol: Jak?
Mamka: Jak co?
Já Nicol: to je jendo
Máma mi pak šepla: to není jedno!
Já Nicol: ach jo...
Najednou sem slyšela hlas...
Podívný hlas: zabiju tě! Stejně jako tvůj táta mě!
Já Nicol: Co? Kdo to byl? Kdo jste?
Podivný hlas: Já! Já sem máma tvé kamarádky!
Já Nicol: Co ta je mrtvá? To není pravda! Kde jste?
Máma kamarádky: v tvé mysli...
Já Nicol: Co?




Sem se zastavila a dívala jsem se na tátu:
Já Nicol: (V duchu) Tati pomoc mi! Proč?
Táta: Říkala jsi něco?
Já Nicol: Ne vůbec nic... Je to jen divný...
Táta: Co?
Jí Nicol: já sama nevím... Je žívá?
Táta: ne! není... Je mrtvá
Já Nicol: Aha, ale ona na mě mluvila a říkala, ýe je v mé mysli!
Táta: Ne! Asi se ti to jen zdálo... Nemysli na to a di se...

Pokračovní příště

Omlouvám se, že to bylo krátké
 


Komentáře

1 Terka19 | Web | 15. října 2008 v 15:24 | Reagovat

mno, zas tak krátké to nebylo ale i kdyby bylo tak se mi to líbilo!

2 Zuzíík(Cuci) Sbééééééééééééééééééé | Web | 26. října 2008 v 21:12 | Reagovat

není to krátký ani dlouhý :) akorááát

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.